The effect of synchronizing dark period on populations ofScenedesmus quadricauda

Abstract

Populations ofScenedesmus quadricauda grown in a continuous chemostatic regime and synchronized by light and dark intervals were exposed to continuous illumination. The effect of light on synthetic and reproduction processes during the time of the omitted dark period and in the subsequent cell cycle was studied. In general, the sequence of cellular processes and their mutual coupling remain the same as in the darkened population. Synthetic processes and photosynthetic activity are depressed during the period of protoplast fission also in the light. The synchronizing effect of the dark period in chlorococcal algae consists in reducing the developmental variability in the population. The developmental state of daughter cells at the end of the dark interval varies in the span of two (as a rule) or four (at maximum) genomic cycles, while at the end of the light period this variability comprises up to eight genomic states. The more advanced autospores start the next cycle with a greater lag. PopulaceScenedesmus quadricauda, kontinuálně kultivované v chemostatu a synchronisované obdobími světla a tmy jsme vystavili trvalému osvětlení. Sledovali jsme jeho vliv na průběh syntetických a reprodukěních pochodů během období, v němž kultura bývá zatemněna a ještě v průběhu následného buněčného cyklu. Současně jsme analysovali populace dále synchronisované. Ukázalo se, že sled buněěných pochodů a jejich vzájemné vztahy zůstávají na světle v podstatě stejné jako u zatemňované kultury. Stejně jako u zatemňované kultury dochází na trvalém světle k poklesu rychlosti makromolekulárních syntéz a fotosyntetické aktivity během dělení protoplastu. Synchronisační efekt období tmy u chlorokokálních řas spočívá v obnovování poměrně úzké vývojové variability synchronisované populace. Variabilita ve stupni vývoje se u dceřiných buněk na konci období tmy snižuje a pohybuje se obvykle v rozpětí jednoho jaderného cyklu a nanejvýše v rozpětí dvou cyklů. Vše nasvědčuje tomu, že u autospor, uvolněných ve tmě, dochází na počátku dalšiho cyklu k zadržení vývojových pochodů, které je tím větší, čím větší úsek vývoje autospory předtím prodělaly ve tmě.